Obec Zbýšov
Kraj: Středočeský / Okres: Kutná Hora / Pověřený obecní úřad: Čáslav

Historie Zbýšova v datech
K historickým snímkům

Časový
údaj

Popis události

1126 - 1150

 První zmínka o Zbýšově a Damírově v darovací listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (listina není datovaná).
1331 V seznamu arcibiskupa Arnošta z Pardubic je uveden ve Zbýšově farní kostel sv. Jana Křtitele. Zbýšov zde jmenován jako Beissovec.

1369

 V papežském registru kostelů Zbýšov jmenován jako Beissowec a označen jako pauper = chudý.

27.4.1377

 Opatem sázavského kláštera zvolen Petr ze Zbýšova (zemřel ve funkci opata 1405).
3.9.1463 Zbýšov (jmenován jako Zbejssov) přešel jako součást chlumského panství do majetku rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka

1582

 Do této doby, nejspíše právě v 16. století, byla vybudována rybniční soustava od Dobrovítova po Zbýšov a tedy i Velký zbýšovský rybník.

1602

 Vybudování zbýšovského mlýna; zrušen a zbořen r. 1906.
5.10.1604 Zbýšov zmíněn jako dvůr Zbeyssov při prodeji chlumského panství Jiříkem Sadovským ze Sloupna Janovi mladšímu z Lukavce.
1636 Zbýšov zmíněn v soupisu majetku předávanému Waterovi Devereux jako dvůr Sbejhov.
25.9.1651 Zbýšov jmenován v soupisu prodaného zboží Ferdinandu Rabenhauptovi ze Suché jako poplužní dvůr Beyšovec.
1700 Zbýšov jmenován při rozdělení majetku Rabenhauptů: poprvé jmenován výslovně jako ves Zbýšov v Čechách (Zbeischow in Böhmen).
1705 Vystavěn dvůr a fara v Damírově.

1759

 První písemná zmínka o zbýšovské škole, tehdy umístěné v damírovském statku, který byl zároveň farou.

1786

 Založena evangelická škola v Opatovicích.

1800

 Po zániku farního statku v Damírově škola přeložena do Zbýšova.
16.9.1819 Při prodeji panství Sedlec a Krchleby Karlu Filipu Schwarzenbergovi opět jmenován Zbýšov jako "Zbejšov" (Zbeischow).
29.5.1866 Vysvěcena nově postavená škola (květen 1846 - listopad 1865), vyučování zde zahájeno od ročníku 1866/87.

1871

 Pravděpodobně první, vrchností jmenovaný starosta Zbýšova, Josef Horák.

1872

 Dokončena stavba nové fary, rozšířen hřbitov kolem kostela na sever a západ, postaveny zdi kolem zahrady fary i kolem hřbitova.

1872

 Zřízeny zastávky Vlkaneč a Leština na nově vybudovaném úseku Severozápadní dráhy (Čáslav - Havlíčkův Brod).
7.8.1872 Blesk zapálil kolem 22. hodiny věž kostela, krytou šindelem, kostel vyhořel prakticky do základů.

1873

 Dokončena silnice z Chlumu do Leštiny, kam se tehdy jezdilo na vlak.
13.9.1885 Vysvěcen nový kostel (výstavba v letech 1882 - 1885).

1901

 Ve Zbýšově zřízena četnická stanice.

1903

 Dokončena silnice Zbýšov - Klucké Chvalovice - Vlkaneč.

15.8.1904

 Založena pošta ve Zbýšově (jako "K.k. Postamt Zbeischow in Böhmen").

1906

 Ustaven první lékařský obvod se sídlem lékaře ve Zbýšově.

1908

 Založena Kampelička - Spořitelní a záložní spolek pro Zbýšov a okolí.

1919

 Po prvních samostatných československých všeobecných tajných volbách (volili muži i ženy) ustaven první obecní výbor; první svobodně zvolený starosta Josef Polenský.
15.2.1919 Založen ochotnický a vzdělávací spolek Boleráz (první ochotnické představení ).

1920

 Umožněno navštěvování evangelické školy v Opatovicích a katolické ve Zbýšově všem dětem, bez ohledu na vyznání. - Založena obecní knihovna.
4.6.1923 Bouře s vichřicí od západu kolem 19. hodiny strhla celý vrch (střechu) věže a částečně i střechu lodi. Věž byla do původní podoby opravena až v r. 1927.

1925

 Poprvé ve Zbýšově na krystalku se sluchátky zachyceno rozhlasové vysílání Radiožurnálu z Prahy.

1927

 Na poštu ve Zbýšově zaveden první telefon.
1929 Zahájen provoz soukromé autobusové linky Zbýšov - Čáslav.

5.4.1932

 Obec získala do vlastnictví Velký zbýšovský rybník.

1935

 V obci založena Jednota československého Orla.

1936

 Založen Včelařský spolek pro Zbýšov a okolí. - Založena Místní péče o mládež.

1937

 Do průčelí školy zasazena pamětní deska připomínající Josefa Petra, padlého v I. světové válce jako příslušníka československé roty "Nazdar", začleněné ve francouzské armádě, a Karla Vítka, bojovníka z památné bitvy u Zborova.

18.7.1937

 Vysvěcena nově dostavěná Orlovna.

1938

 Založen Zahrádkářský spolek pro Zbýšov a okolí.
1940-41 Postaveny první rekreační chaty ve Zbýšově.
28.9.1942 Založen Hasičský sbor ve Zbýšově. Auto zakoupeno 1943, hasičská zbrojnice vystavěna 1949.
1945 Zaveden telefon do většiny ostatních obcí na Zbýšovsku. - Ustavena organizace KSČ ve Zbýšově.
1946 První poválečné obecní volby vyhrála Československá strana lidová, KSČ dostala nejmenší počet hlasů.
2.5.1948 Zřízena autobusová linka Čáslav - Hraběšín - Zbýšov - Damírov; později, ještě téhož roku, zřízena linka Čáslav - Žáky - Zbýšov - Dobrovítov.
1.9.1949 Zbýšovská škola povýšena na střední školu.

1.1.1950

 Zbýšov se stal sídlem matričního obvodu, v domě čp. 33 vznikla sňatková síň.
1951 Ustaveno Zdravotní středisko ve Zbýšově, v domě čp. 37.
30.12.1954 Slavnostní zapnutí elektřiny u transformátoru na Horákově stráni do nově vybudovaného elektrického rozvodu během října až prosince 1954 - Zbýšov byl jako jeden z posledních z okolních obcí elektrifikován, před ním byly elektrifikovány již záhy po r. 1945 Klucké Chvalovice, Chlum, Čejkovice a jiné.

Z připravované knihy o Zbýšově (autoři: Alois Ryšán, řídící učitel ve Zbýšově 1911 - 1942, a Ivan Vergner).

Zpět na homepage